Chlup na jazyku

...je momentálně náš nejpalčivější problém. Babetka stále frčí na dudlících, pokud jí ale kočka uteče na nedostupné místo, neváhá ho okamžitě použít jako ožužlanou střelu. Nutno poznamenat, že má dobrou mušku. Ale, onen dudlík se pak z kočičího hřbetu dostane často do nehostinných míst, kde si ho Babetice pak vyzvedne, zapojí do příslušné zdířky a problém je na světe. Vyplázne jazyk, spustí řev a letí ke mně. A já? Já pak utírám, škrabkám a ofukuju její jazyk dokud se nerozchechtá. Opakujeme v pravidelných intervalech několikrát denně. 

Malinová

Maliny, noste maliny! 

Stolování a palačinkový experiment

Už je to pár týdnů, co byl růžový židlidrap zbaven přídavného pultíku a přisunut ke stolu. První dva dny jsem odolávala nutkání ho tam dát zpět, ale vytrvala jsem a tak si konečně na všech členech rodiny můžu vynucovat společné stolování. A budovat zdravé návyky, samozřejmě. 

Babetka jí výborně, když má hlad. (Taky spí výborně, když je unavená. Na některé zákonitosti není potřeba vyšší dívčí.) 

Palačinkový experiment je na talíři i na židličce. Už v těhotenství mi bylo řečeno, že děti jsou jako palačinky, první je vždycky zkušební :) 

V jídle se dostáváme do zajímavější fáze, Babeta se nebojí experimentovat (zvlášť když má hlad, viz výše). Asi mám štěstí, ale ještě jsem nenarazila na nic, co by vytrvale odmítala. Nic ani vyloženě nevyžaduje a mňam mňam hlásí v podstatě na všechno. Za oblíbené by se daly označit maliny, babiččina kuřecí polívka a perníčky. 

Občas mě překvapí, jak moc je to dítě vděčné a nevybíravé. Minule si mezi chody přikousla i kopretinu z vázy. Taky mňam mňam, asi dezert :) 

Slaměnky

Zásadní poznatek hned pro začátek: když v normálním tříčlenném provozu brblám, že všechno dělám sama, tak asi kecám. 

Protože v aktuálním dvoučlenném provozu opravdu všechno dělám sama a je to peklo. A je tu strašný bordel, triliarda zbytečných věcí, načatých činností, které byly přerušeny jinou naléhavější činností, aby i ta byla přerušena nejnaléhavější činností v tak rychlém sledu, že si na původní přerušenou činnost vzpomenu, až když se o ni zase přerazím. 

Až mě z toho chvílemi přechází humor. Nebo mě přechází, že už nám ten holčičí duet končí? Přece jen, náš slaměný program byl v základu pohodový a místy i kulturně-obohacující. 

Po intenzivní dubnové masáži baskického ega bylo potřeba potěšit i hanáckou polovinu ducha na Hanáckých slavnostech. Babetka sice zaspala samotné krojové juchání, ale na labutě už byla ready a vůbec se nebála. Poprvé taky byla na našem zámku a rovnou na pohádkové prohlídce. Od krále dostala perníček, Popelce pomohla přebírat čočku s hrachem a soucitně poplácala spící Růženku po koleni. Strašidelné sklepení jsme prošly svižným krokem až k třpytivé mořské panně, kde nám úlevné vydechnutí překazila vodnice. Se studenou vodou mi na Babet prosím stále nechoďte. 

Co se hudebního vzdělávání týká, doma nám aktuálně nejčastěji vyhrává Svěrák s Uhlířem, jejich staré Hodiny zpěvu (které naše mamka už v době kdy jsme je poslouchaly já s nejlepší tetou překřtila na Zpěvy blba veselého, ze kterých se ale dá stále sestavit plejáda perel, které si i dnes ráda z plna falešného hrdla zazpívám a přiblble se uculuju zatímco se Babetka pohupuje - stejně mimo rytmus jako já zpívám. Jsme prostě dvojka k zulíbání). Aby si Babetka nezvykala jen na jeden žánr, nechaly jsme se sousedem pozvat na punkový koncert pořádaný k jeho narozeninám. Naštěstí i odrostlí pankáči mají děti, takže se vedle pódia skvěl, plně vytížený, skákací hrad. Party podle babetího gusta! 

Procinkaný víkend

Babeťák je kecka, to už víme :) Každý rok se do března pravidelně dušuje, že letos na narozeniny opravdu nic nechce, a v dubnu už má seznam, kterým nás všechny nenásilně organizuje. Ještěže ho všichni milujeme :) 

Letos jsem to byla já, kdo přišel s myšlenkou pořídit si celá rodina kola. Náš plánovaný bytový přesun se uskuteční z aktuálních kopců (které bych neušlapala, stačil mi bruslařský experiment před třemi lety - až mě uvidíte, na ten se mě určitě zeptejte, heslo: "Sáblíková hadr") na mou rodnou širokodalekou rovinu (tam to dáme, kolo i brusle). Babeťák se pro tuhle myšlenku okamžitě nadchnul (trochu jsem s tím počítala, Babeťák je nadšený realizátor většiny mých nápadů, jak ten se umí nadchnout!) a, jelikož je to kecka, hned si zorganizoval příbuzné, že letos teda určitě potřebuje helmu, cyklovýbavu a stylový cykloobleček. Co vám budu povídat, všechno je doma. Kromě kola, to jsme si rozmysleli :) Teda, rozmysleli jsme si, že samotný kolonákup odložíme. Termín stěhování se nám posouvá, cyklosezonu v nové destinaci docela určitě nestihneme a do té doby ho nemáme kam dát. A stejně se ještě musíme dohodnout, kdo bude mít na kole sedátko pro Babetu :)

Narozeniny za rohem a bylo potřeba vytasit se s plánem B. Mini wellness pobyt pro všechny tři, zastávka v Rožnově na oslavu vyhánění oveček na pastvu, teplá voda, masáž pro oslavence, zase teplá voda a zpátky domů, kde čekal malý dárek. Všechno v pravidelných intervalech proloženo výborným jídlem, příležitostným spánkem a neustálým cinkotem zvonečku, který Babeta dostala na krk u kovářského dědečka ve skanzenu. 

Rozcuchaná narozeninová trojpusa na dudlík :)

Jarně domácí

Návrat na studenou Moravu mi způsobuje jarní déjà vu. Jako bych si jedno jaro už odžila ve Španělsku (za duben se nám tam vystřídalo na duben nevídaně povedené počasí, kdy jsme začínali v bundách a končili téměř v plavkách) a proti proudu času přijela na začátek druhého jara tady. Takové babetí double jaro, proti kterému nic nenamítám, vrstvení nám sluší :) 

Když máme Babeťáka v trapu, necháváme se hýčkat většinu času u DP (domácích prarodičů). Asistujeme při plnění agrotechnických lhůt na zahradě, opékáme špekáčky v kolečkách, v rámci posilování rodokmenu navštěvujeme prababičky, pradědečka i nově vylíhnutou prasestřenici, honíme bubliny z bublifuku a celkově si lebedíme. Babeta se každým dnem zlepšuje v zásadní jarní disciplíně, rozfoukávání semínek pampelišek. Pořídili jsme odrážedlo, které nám Babeta zatím sveřepě odmítá. Poprvé jsme taky prubli populární mateřský dvojboj, dítě v kočárku a maminka na bruslích a myslím, že ne naposled, i když s ruční brzdou (nebo s evakuačním katapultem) bych se cítila jistější. 

Třeťokvětnová

Prvomájovou jsem nestihla, proto vám třeťomájovou posílám jedenáctého... A tak já to mám teď se vším.

Asi jste zaznamenali, že Babeta jede momentálně rytmem zpomaleného filmu. Ráda bych to svedla na jetlag, ten ale asi zrovna ze Španělska nehrozí :) Naštěstí ale umím čarovat s blogodatumy, takže se v průběhu tohoto měsíce určitě tešte na seriálový cestopis měsíce minulého. 

Čím se teda zatím bijem květnem? 

Prádlem. Kolem úhledných kupiček kličkujeme a Babeta mě nešetří a svou snahou o sebekrmení vytvoří denně tři další. 

Školením. Mě teda nikdo neškolí, i když bych si to někdy zasloužila, ale Babeťák jen co přijel, tak zase odjel. 

Bytem. Papíry jsem zavalen. 

Randem. Na ptákoviny si čas najdem :) Byla romantika i kino.

Celkově je ten návrat do reality všedních dní tentokrát těžší, ale Babeta jede i když to drncá :)