středa 27. července 2016

Jeskyňářka

Babeta a její indiánské léto jede k permoníkům. 


Že máme slabost pro lesy, se ví. Co se neví, je, že se občas rády chodíme bát pod les


Teplice nad Bečvou jsou lázeňskou oázou, kterou ruší rušná silnice. Jakmile ale dostanete do ruky teplý lázeňský oplatek, ruchy se vyruší samy. 

Po průchodu přilehlým parkem kontrolně koštnu pramen na kolonádě, Babetka se nechá chvilku hypnotizovat kašnou s vodotryskem a pak už spolu s PP (přímořskými prarodiči) vyrazíme vzhůru do podzemí. 


Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou jediné zpřístupněné jeskyně hydrotermálního původu u nás. Jejich přírodní kouzlo zprostředkovávají unikátní krasové jevy, "onyxové" povlaky stěn, raftové stalagmity a krystalické agregáty aragonitu. Minerál aragonit dostal své jméno podle místa, kde byl poprvé popsán, a to ve španělském Aragonu. PP kvitovali tuto informaci horlivým přikyvováním. 

K fascinujícím ač neviditelným jevům této jeskyně patří plynová jezera. Hlubinné zásoby kyselky uvolňují velké množství oxidu uhličitého, který je těžší než vzduch a který tak tvoří souvislý několik metrů mocný plynový polštář. Při procházení návštěvní trasy tak jdete ve výšce/hloubce horní hranice tohoto polštáře a smrtelné koncentrace oxidu uhličitého míjíte jako jezera. Už jsem zmínila, že se jedná o perfektní výletní místo pro rodiny s dětmi? 


Pokud by vám jeskynní adrenalin nestačil, na protějším kopci najdete naši nejhlubší propast a nejhlubší jezero, jehož dna ještě nebylo dosaženo. Že by další výborná aktivita pro děti? My si ji ale necháme na příště. 

Žádné komentáře:

Okomentovat