Jo, tak tohle jsem Vám chtěla před měsícem říct, máme velkou holku bez dudynka. Aspoň už mám jistotu, že je ten stav definitivní, že jo...
Ač jsem založením pacifista, a od jisté doby už se opravdu neperu, poslední měsíce s Babetou a jejím dudlem jsem šla stařenkám po krku. Jestli ještě jednou uslyším "Taková velká holka...", tak za sebe neručím.
A co ještě velká holka dělá, když nedudá?
Mluví. Jakože hodně a s hodně lidma. Naštěstí pořád ještě hlavně se mnou. A že se z ní linou rozumy! Třeba, že až bude velká, tak já budu maličká. Že velkou postýlku koupíme, ale spinkat bude dál s maminkou a tatínkem. Že toto všechno potřebuje a ne, nevybere si jedno, protože přece potřebuje všechno. Když maminka nekoupí, napíšeme Ježíškovi. Že si půjde hrát s dětma a bude hodná. Že bude hodná, když maminka bude hodná a že bude hezky papat, když maminka pustí blbost. Zvoláním "Sušista!"oznamuje, že nechce do vany, protože je čistá. (Většinou se pak i sama očichá a uzná, že úplně čistá není.)
Zpívá.
Zase nespí.
A tak si blbnem :)
