středa 29. března 2017

Babetoviny

Noci


Nesmím to zakřiknout, takže kódovaně. Od Maďarska Babetka víte-co celou noc. A já tím pádem taky víte-co celou noc :)

Pátý venku 


Zub, samozřejmě. Babetka došla k závěru, že řezáků stačilo, špičky by jí zatím neslušely a vytáhla se s jednou stoličkou. Já bych radši pokračovala v řadě, ale moje zuby to nejsou, tak do toho prý nesmím kecat. 

Zápasnice


Kooperace s dalšími malými dětmi selhává. Jakmile přijde na to, že je někdo menší a nemůže se bránit, jde po něm. Krade dudlíky, tahá za vlasy, za celou hlavu, kouše a šrábe. Protivníka často během sekundy povalí a profesionálně zalehne. Já odpočítám a ona se vítězně chechtá. Ta poslední věta naštěstí není pravda :) 

Hlavně, že jí chutná


A to fakt. Je polívková, babiččin vývar vede. Potřebuje svoji lžičku a svoji mističku a krmí se sama. Nepříliš úspěšně. Mě ale dovolí mít svoji mističku a svoji lžičku, kterou jí můžu vyplňovat pauzy, když se ona sama nemůže trefit. Funguje nám to :) Mnou vařené příkrmy jí moc nejedou, ode mě tedy dostává něco jako napodobeniny jídla co máme my s Babeťákem (odeberu jí porci před konečným dochucením, popřípadě pak ještě něčím doplním). Kupované příkrmy jí ale chutnají, takže ty dostává celkem často. 

Pijan


Za pitný režim si ji chválím. S pitím se jí připomínám jen venku nebo na cestách, doma je zvyklá, že jí její pítko stavím vždy na stejné místo, takže pije průběžně podle svojí potřeby. Pije převařenou vodu nebo studený čaj, na snídani jsem jí už párkrát dala ochutnat sojové mléko, příliš ji ale nezaujalo. 

Promoce


Minulý týden nám odpromovala nejlepší teta. U takové události jsme nemohly chybět. U žádné události, kde si můžeme obléknout šaty a někdo nás pozve na oběd, nemůžeme chybět. Babetka se zapsala do historie promovaných kvalitním zařváním, když ji přestaly uspokojovat křupky a zatoužila po nějaké akci. Akci dostala, byla vyvedena za dveře. Na to se ale historie neptá, zásadní je, že tam byla a že teď už je coby adept na promování na řadě ona. 

Babi na druhou


Minulý týden se Babeťák vyskytl v Čechách a tak sám zavítal na návštěvu k mojí babičce, kde tou dobou byla i moje mamka. Dal si sám půlvíkend s tchyní a pratchyní a vrátil se spokojený jako želva. 

Dámské jízdy


Za jeden víkend hned dvě. Jedna popíjecí sousedská a jedna šopovací hvězdami rodu. Že by byla na obzoru zase nějaká ta španělská dolce vita? :)

pondělí 27. března 2017

Babetí prostor

Babetí prostor, jak už to u dětí bývá, je celý náš byt. V ložnici si postýlku přirazila k naší, přebalovacím pultem vystrnadila můj noční stolek a košem na špinavé prádlo zablokovala spodní část zrcadla, nohy si prý vidět nepotřebuju. 
Pěnovým puzzlíkatým morem otrávila kuchyňskou dlažbu, decentralizovala silné postavení jídelního stolu, který nyní potupně částečně blokuje vstup do koupelny. Pro jeden neuznaný kout okamžitě našla využití formou parkovacího stání svého židličkového monstertrucku. 
Vlastní pokojíček jsme měli v plánu vyčarovat letos v létě. Vyčarujeme, jen nečekaně v novém bytě. Až mě z toho chytá lehká nostalgie. 

A jak si Babeta bydlí aktuálně? Podle mě vůbec ne špatně. 
Následující fotosekvence zachycuje postupující kolonizaci hlavní obývací části, tedy její reprezentativnější polovinu. Ta druhá je zahlcená nevyřízenou poštou, nevyžehleným prádlem a opuštěným kočkostromem. S Babeťákem máme kouzelnou schopnost všechny tyto resty přehlížet jako zemi nikoho.



Hračkovací základna aka náš obývací pokoj. Růžový byl už dlouho před Babetou, občas se rozhodujeme až příliš impulzivně ;)


Když nám sem zasvítí sluníčko, všechny barvy se rozzáří jako v lunaparku. (Pokud je někdo z čtenářského obecenstva na rozpacích, ano, to je efekt, kterého jsme chtěli dosáhnout:))
 


Konferenční depozit
 


Příruční knihovna
 


Multikulti výběr
 



Hlídací jednorožec
 


úterý 21. března 2017

Šampion

Ve čtyři ráno mě probudí babetí kníknutí. Istaluju dudlík, a když se jí dech zklidní, mrknu instinktivně na čas na mobilu. Hned ji vidím, malou ikonku mailu, na kterou jsem čekala celý večer. Spánek odložen.

Kupujeme byt! A je to ten pravý. Tedy ten druhý pravý, v prvním pravém bydlíme teď. A dělí je od sebe "jen" osmdesát kilometrů. Malý krok pro lidstvo, velký pro jednu malou rodinu. 

Už je pět a já stále nespím, ztracená v hlubinách pinterestu, ponořená v kachličkových úvahách. Je to pecka! Ten byt teda, ale ty kachličky taky :) 
Dobré ráno! 

neděle 12. března 2017

Živel

Babeťákova mezipracovní pauza nám začala ne úplně plánovaným výletem do maďarských termálů. Ještěže nám ten kufr pod oknem pořád stál :) 
Na přípravu jsme měli týden. Pět dní jsme se těšili do Budapešti, pak jsme dočetli instrukce a odjeli do Sárváru. Budapešť nám stále není souzená, ale příště už nám neunikne. 


Babetka konečně pochopila, že bazén je kámoš, že to je jen větší vana pro víc lidí. Nebo ji povzbudilo, že už stojí na vlastních nohách. Nebo jí dodaly odvahu růžové jaguáří plavky s apartní sukýnkou. Tak nebo onak, výsledek je jistý, je z ní vodní živel! Na příští kolo už pořídíme i nějakou nafukovací techniku, místy byla neudržitelná. 

Zpátky k šelmě, jaguár taky nebyl v plánu. Babeťanda celý víkend vypadala jako by si odskočila z natáčení Flinstoneových. Holt výběr plavek na začátku března je velmi omezený, v podstatě jsme se mohli rozhodnout jen, jestli Elsa nebo jaguár.. Nic proti Else, ale jaguár vyhrál. K sežrání byla, o tom žádná. 


Já jsem si s vodou taky užila svoje. Na hotelovém pokoji jsem měla na noc připravenou horkou vodu v termosce, studenou převařenou v lahvi a ještě jednu bokem, kdyby se to nepovedlo. Abych na signál dodala mlíko na čas. Někdy mi kojení fakt chybí. Všechny propriety na značkách a Babeta prospala poprvé celou noc bez mlíka. Dvakrát po sobě! Je to živel :) 


středa 8. března 2017

Změny

Nejprve omluva, Babetku jsem minulým článkem titulovala polochodcem nezaslouženě. Oddych nebyl, chodí neúnavně dál, je to chodec, žádný polo. Na nucené odstávce je až teď, dostihla nás rýma. Motivace k rychlému uzdravení je ale jasná, jarní boty pro obě!

A teď ty změny. Nemám je ráda, čím jsem starší, tím jasněji si to uvědomuju. Babeťák kontruje, že to není věkem, ale národností. Že nás pozoruje už pár let a v tomhle má jasno. Při zaslechnutí slova změna se nám rozbliká za sítnicí majáček a přejdeme do modu pasivní obrany před změnou - všechno, co se nám předtím nelíbilo, vlastně není tak špatné, kolem časového horizontu spuštění změny mlžíme, organizovaná snaha vyhnout se konverzaci s iniciátorem změny připomíná letecké akrobatické manévry. Jop, něco na tom bude.

Proces změny je pracný, výsledek by ale měl stát za to, takže do toho jdeme. Babeťák mění práci, společně pravděpodobně měníme adresu (slyšíte tam tu pravděpodobnou výhybku? :)) a duben pracovní měníme na duben dovolenkový. Proč ne, že :)