Babetí prostor, jak už to u dětí bývá, je celý náš byt. V ložnici si postýlku přirazila k naší, přebalovacím pultem vystrnadila můj noční stolek a košem na špinavé prádlo zablokovala spodní část zrcadla, nohy si prý vidět nepotřebuju.
Pěnovým puzzlíkatým morem otrávila kuchyňskou dlažbu, decentralizovala silné postavení jídelního stolu, který nyní potupně částečně blokuje vstup do koupelny. Pro jeden neuznaný kout okamžitě našla využití formou parkovacího stání svého židličkového monstertrucku.
Vlastní pokojíček jsme měli v plánu vyčarovat letos v létě. Vyčarujeme, jen nečekaně v novém bytě. Až mě z toho chytá lehká nostalgie.
A jak si Babeta bydlí aktuálně? Podle mě vůbec ne špatně.
Následující fotosekvence zachycuje postupující kolonizaci hlavní obývací části, tedy její reprezentativnější polovinu. Ta druhá je zahlcená nevyřízenou poštou, nevyžehleným prádlem a opuštěným kočkostromem. S Babeťákem máme kouzelnou schopnost všechny tyto resty přehlížet jako zemi nikoho.
 |
Hračkovací základna aka náš obývací pokoj. Růžový byl už dlouho před Babetou, občas se rozhodujeme až příliš impulzivně ;) |
 |
Když nám sem zasvítí sluníčko, všechny barvy se rozzáří jako v lunaparku. (Pokud je někdo z čtenářského obecenstva na rozpacích, ano, to je efekt, kterého jsme chtěli dosáhnout:)) |
 |
Konferenční depozit |
 |
Příruční knihovna |
 |
Multikulti výběr |
 |
Hlídací jednorožec |
Žádné komentáře:
Okomentovat