Třikrát poprvé

První půle léta přinesla velké změny a Rokapůlčík má na kontě tři splněné milníky. 

První hovínko v nočníku

Ano, příznivci fekálního humoru nechť se hlásí na recepci, nočníkový trénink přináší spoustu radostných nadělení v ne právě příjemných situacích. 

První rozbité koleno

Babetka na své Auva hrdě upozorňovala kolemjdoucí a její kolínko tak bylo středem pozornosti několik následujících dní. 

První culíček

Neboli palmička. Konečně v roce a půl dorostly babetí vlásky délky, která si zaslouží pozornost i péči :) 

Benátská

Aneb Třetí princ sbírá body :) 

Díky létu a jeho akcím se u mě konečně zase dá mluvit o společenském životě. Díky nekojení se mi podařilo trochu pocvičit splávek, takže už mě nepoloží první pivo. Díky nápadům Nejlepší tety se mi daří předchozí dva body pěkně kloubit dohromady :) 

Jedním ze skvělých dárků k Babeťákovým narozeninám byl i poukaz na jízdy v brněnských motokárách. To se pěkně doplnilo s pozváním od Třetího prince na pravou vesnickou Benátskou noc. Plán na skvělý víkend byl jasný. 

Závodění v motorizovaných dopravních prostředcích a obdiv k rychlým strojům je jedna z věcí, které má Babeta v krvi z obou zdrojů, z české větve i španělské. Na závodišti byla jako ryba ve vodě, z depa jsme ji museli vyhánět. Třetí princ to s ní umí, ze svodidel nadšeně fandili všem závodníkům i pomalé mamince, která rozvážně nepřepálila start. Ano, první kola v rozhrkaném maličkém prdítku bez bezpečnostních pásů jsem pojala jako seznámení se strojem. Po prvních jízdách už oči Babeťáka, Nejlepší tety i Třetího prince sálaly adrenalinem a i já jsem hodila opatrnost za výfuk. Jako poklonu jsem vzala prohlášení Nejlepší tety, že jsem nepředjeditelná - jezdím tak chaoticky nepředvídatelně, že je těžké mě předjet, a hrdá jsem i na statistický údaj, že mé nejlepší časy byly lepší než Babeťákovy nejhorší. 

Večer jsme se opět v plné sestavě dostavili na místo konání Benátské noci a byli jsme nadšení. Babetka trdlovala na parketu, pak šla s tatínkem spinkat, aby mohla trdlovat maminka. A jelikož to byl jeden ze stěžejních bodů mého letního wishlistu, protančit noc, chopila jsem se příležitosti a tancovala až do rána bílého... Juch! 

Nakonec jsem to za podpory fanynky dotáhla až na svůj nelepší čas - 38,183! Babeťákův nejlepší byl 36,046, Nejlepší teta 36,979 a Třetí princ nás dostal všechny s časem 35,640. 

Expedice Tři Bratři

S roční pauzou jsme navázali na nejúspěšnější možný první ročník Expedice Zlatovláska. Tentokrát jsme zacílili na klasiku všech klasik, perlu perel, na zámek Hluboká nad Vltavou. A protože hlavním poznávacím znamením našich expedic je velice hlasitý a velice falešný zpěv, pohádkově jsme se naladili na skvělé Tři bratry.

Naše pověst nás předchází, jinak si nedokážu vysvětlit, proč se s námi maminka loučila slovy: "Opatrujte se, a když uděláte ostudu, chci to vidět na videu!"

Zámek Mitrowicz a jeho bylinková zahrádka

Zámek Bechyně

První den v polovičním složení jsme šetřili síly a kroužili mimo hlavní cíl výpravy. V Týně nad Vltavou jsme výborným obědem uklidnili žaludky pokroucené mysliveckým ubongem, chvilku jsme neúspěšně hledali divadlo s otočným hledištěm a úspěšně bankomat. U Vltavy Babetce české kachny nevychovaně sežraly zmrzlinu (patrioticky si doufám tvrdit, že moravské tak oprsklé nejsou:)). 

Zámek Mitrowicz nás hýčkal a Bechyně nám vytřela zrak, i když na prohlídku si musíme počkat do příště. Večer za námi do rusalčího kempu dorazila druhá polovina posádky a u táborového ohně jsme zapáleně odehráli a hlavně odzpívali všechny klíčové scény Tří bratrů. Hlasitě a falešně. 

Babeta a medvěd

Zoo Hluboká

Zlatý hřeb výpravy nezklamal, i když přehnaná očekávání mu spolu s nedobrým počasím jeho celkové hodnocení trochu pokazilo. Procházka v místní zoo a skvělá večeře nás dorazily, takže tento večer už jsme u táboráku nechali hulákat další skupinu a celé babetí družstvo svorně odpadlo. Cestou domů jsme stihli ještě pozdravit Žižku v Táboře a prohlásit expedici za zdárně ukončenou. 

Chalupáři

Tentokrát krátce a intenzivně, přičemž intenzivní byl hlavně úklid zahrady. Aneb když se silná moravská žena sekyrky chopí, Španěl pochopí, jak moc dobře si vybral :) 

U zelené kapličky letos...

...a loni. 

Letní babetoviny

Desetizubka

Se mi ty počty nějak vymkly z rukou. O čtvrté stoličce a levé horní dvojce jsem neměla tušení, našla je paní doktorka při půlroční prohlídce (matka roku :)), a teď po výletě jsem zahlídla i špičku druhé horní dvojky. Zubů plná pusa!

Do zoo

Jsme jely na holčičí výlet. S tetou, se kterou jsme schopné se tak zakecat, že si nevšimneme, že opouštíme prohlídkovou trasu, a probereme se až v hlubinách depozitního zázemí ostravské zoo. Předtím jsme ale naštěstí stihly vidět všechno důležité, na výsluní bezmezného babetího obdivu se stále drží žirafy. Pozornost babetích oček si ale letos vysloužila všechna zvířata v pohybu, skákající opice, procházející slon, pobíhající koloušci kopytníků, poletující ptáci, pracující zaměstnanci, ostatní malí návštěvníci a další. 

Po zoo

... jsme se jely ochladit, najíst a rozptýlit nějaké drobné do obchodního centra. Máme ho cestou a je takové příjemně malé, jmenuje se Frýda :) No a přesně tady se mi Babetka poprvé na pár minut ztratila. Nechaly jsme tetu zkoušet brýle a hrály jsme schovávanou a honěnou mezi stojany s oblečením. V jednu chvíli jsem se musela vrátit pro kočárek, který jsme v zápalu hry nechaly opuštěný o pár uliček zpátky, za sebou přitom slyším známé dusání a chechot. Pak se ale otočím a Babeta nikde. Proběhnu obchod tam a zpět, nakouknu ven, volám na tetu, krotím paniku. Po několika perných chvilkách při prohledáváním obchodu opět nakouknu ven a tam je, nechá se nahánět čtyřmi pracovníky ostrahy. Je fakt rychlá. A pak už běží ke mně a všechno je zas dobré. (Matka roku podruhé :))

Bazar a oběd

Plním svá předsevzetí a bez milosti třídím šatník. Něco letí rovnou, něco zkouším udat. Vedle toho množství vypadám trochu jako shopaholik v první fázi léčby. Nejlepší teta vyhrává několik triček a nejlepší lodičky. Fakt, že se do nich pobabetí nohou nevlezu, šikovně maskuje druhý fakt, a to, že už na nich stejně neumím chodit. Pravidlo s jízdou na kole se bohužel nedá uplatnit na chůzi na vysokých podpatcích. A pak nedělní oběd, speciální zvláštním hostem, novým strejdou čekatelem. Pokud si počty zjednodušíme časovým úsekem od narození Babetky (a počítáme-li jen ty oficiálně uvedené;)), můžeme mu říkat Trojka. Trojka se každopádně uvedl výborně a s plamínkem naděje přejeme tomuto statečnému mladému muži mnoho trpělivosti i sil do dalších dní. Pokud nás nejlepší teta nestluče do kuličky, rádi vám, vážení čtenáři, brzy poodhalíme další pokroky této šťastné dvojice :)

Radiový klid

Všechny babetí kanály se pravděpodobně umlčí na první polovinu července, kdy nás klasicky očekává prababinka horní na chalupě. Pusu pa