Advent

Je to tady zase! 

Ale klid, já se krotím. 

Pořád si musím připomínat, že na spoustu věcí je Babetka ještě malinká a že nám nic neuteče. Takže jsem jí nedělala adventní kalendář. Nezavalím ji kupou hraček. Nezdobím úplně celý byt. Letos ty světýlka na záchodový okno věšet nebudu. Nebudu šílet. Jsem na sebe hrdá, beru to s klidem. 

To víte, vánoční fanatik a první dítě :) 

Jelikož nás čeká první cesta na Pyrenejský poloostrov právě v době vrcholícího adventního šílenství, jsou některé přípravy značně urychleny. O ošuleném robotizovaném úklidu jste už četli, dekorace je letos střídmá a linecké už odpočívá, aby bylo správně uleželé. Doufám, že se mu na chuti nepodepíše, že jsem tentokrát při pečení nejihla klasicky u tří ořechů, ale potřebovala jsem dokoukat poslední díly (podle mě velice povedeného) Rapla. A že Babetka asistovala, při plácání těsta a při vykrajování jsem ji měla v šátku, abych měla její nenechavé prstíčky pod kontrolou. 

A propos, prstíčky. Jaká je aktuálně nejoblíbenější přebalovací hra? Pracovně jí říkám Mami, koukej jak mám dlouhé ruce. Jestli vás to zajímá, tak ano, opravdu si na to hovínko dosáhne (s jídlem jsme ve fázi ano, trávící procesy jedou na plný výkon). Poslední dva dny celkově asi prochází rekvalifikací Bufeťačkou snadno a rychle. Už vyházela odpadkový koš, objevila záchod, lidský i kočičí. Do pusy si stále strká kde co. Zase se ale umí podělit, takže i mně se snaží do pusy strkat kde co. 

Od záchodu zpět k adventu. Věnec jsem zrecyklovala loňský, hormony vyladěný kuličkový. 

Hezký začátek kouzelného času adventního!