úterý 8. listopadu 2016

Pohyby

Doba laxního plaziče minula a Babeta jede

Ke konci října jakoby pochopila, že jí hoří tabulkový termín. Při hře se několikrát dostala do kleku (třeba když mi přelézala nohy a sekla se v polovině), pak už do něj šla cíleně v postýlce. Do tří dnů byl z kleku šikmý a hned potom vzpřímený sed. Nemůžu se na ni vynadívat, takhle z nového úhlu je to úplně nové dítě! 

Pak si všimla, že nohy nekončí koleny a že ten zbytek k něčemu taky musí být. První vratké postavení na sebe nedalo dlouho čekat. Teď ho piluje, občas pokouší štěstí jen třemi opěrnými body, ale se čtyřmi je jistější. 


Plazení si nechává vyhrazené na chvíle vrcholného zaujetí, když se za něčím žene a není čas ladit hemisféry, ale když je v klidu, leze krásně po čtyřech i na kluzké podlaze. Nevím co se jí honí v hlavičce, ale občas ji při lezení přepadne bláznivá radost, přeřadí na nejvyšší možnou rychlost, vyrazí bez cíle vpřed a šíleně se u toho řehtá. Tohle mimochodem naposledy předvedla v restaruraci v polovině přebalovacího procesu na dlouhé lavici – otočím se pro čistou plínku a pak už jen vidím třepotající se nahatou prdelku mizející v dáli za zvuku zajíkavého chechotu. Je k sežrání :) 

Žádné komentáře:

Okomentovat