středa 17. srpna 2016

Kdo židli má, bydlí!

Tolik jsem doufala, že se téhle fázi vyhneme! Jakože první příkrmy zvládneme tak nějak nadivoko, na klíně, na zemi, na polštáři... Že se Babetka přeci co nevidět posadí, a tím tak nějak ladně přeskočíme fázi těchto monstrózních plastových příšerností (jako fakt, kdo tohle vyrábí? Nešlo by to funkční a přitom hezké? A to prosím ze všech stran?) a rovnou pořídíme elegantní rostoucí dřevěnou židli... No, nešlo to. Motorický vývoj zpomalen, mrštnost zrychlena a příkrmové plivy zaostřeny přesně na místa, kam je nechci. Pokrok nezastavíš. 


Proběhl několika denní internetový průzkum. Byli vybráni zástupci jednotlivých kategorií, u kterých se o nějaké snaze o příčetný design dalo alespoň polemizovat. A jeden po druhém byli vyřazeni pro nedodržení základních požadavků. Vyjeli jsme do Ostravy i s testovacím subjektem. Tam se Babetouš spolčil s Babeťákem a dělali na mě oči právě nad tímhle zařízením. Odolávala jsem statečně. Jednání jsem odročila ve snaze zachránit si kuchyni. Proběhlo druhé internetové kolo. Vzdala jsem se a vrátila se do Ostravy. 


Protože když už, tak už - teď nám tedy půl kuchyně zabírá ta nejbarevnější obrovitost, co jsme sehnali. Ano, je tam princezna. Ano, i drak. A to pod Babetulí je ještě jeden. Větší. Růžovej. 

P.S.: Zním kategoricky, ale už jsem jí (té obrovitosti) odpustila. Batetka je v ní spokojená, a když se během jídla několikrát otočí, aby dala princezně pusu, jihnu. 

P.S.2: Jo, jsem si docela jistá, že netuší, že je tam princezna, a vůbec netuším, proč ji olizuje. Ale je to sladké, i když to pak znamená příkrm ve vlasech :)

Žádné komentáře:

Okomentovat