Zápisy vznikající pro Babetku, abych jí mohla jednou vyprávět, jak jsme se měli, když už jsme se skoro měli.
Duben 2015 jsme měli slavící a těšící a hlavně netušící :) V sobotu 4. vyvrcholily mnohotýdenní svatební přípravy mé drahé sousedky, ve kterých jsem i já měla svůj part a to roli paní svědkyně, na což jsem doteď náležitě hrdá a v ten den jsem byla i patřičně důležitá, organizačně posvěcená megafonem.
O deset dní později jsme s mužem slavili třetí výročí naší první svatby několikachodovým menu v příjemné restauraci. Ještě před předkrmem však zazvonil telefon a můj muž s omluvným výrazem vyšel ven, aby nerušil ostatní hosty. Číšník přinesl první chod, domácí paštiku. Babeťák, a co jsem si všimla, tak celá jeho rodina, je velkým milovníkem paštiky, často mi ji při společných jídlech nabízejí, ale nikdy mě nenalákali, vadí mi ta typická vůně. Tak jsem tam seděla, Babeťákova paštika přede mnou, těšila jsem se na svou rybku a začala se trochu nudit. Španělské pracovní telefonáty bývají nekonečné a velice hlasité, i přes zavřené dveře jsem slyšela, že hovor ještě zdaleka není u konce. I uloupla jsem si kousek houstičky z paštikového talíře. Výborná! Seděla jsem ještě chvilku a zkoumala co jedí ostatní, protože něco tam strašně vonělo. Ano, pointa je jasná, takže vás už můžu jen ujistit, že kousíček jsem mu nechala a velice ho tím rozesmála.
Na konci měsíce jsme letěli do Španělska, na druhou svatbu toho roku, vdávala se moje švagrová. Svatba se tomu říkalo, ale vlastně to byla jen trochu zvláštní svatební oslava. Organizace malinko vázla, ale nevadí přepili jsme to. Zajímavým poznatkem bylo, že s každou další skleničkou vína se moje španělština zlepšovala až jsem bavila široké přítomné publikum. Kolem půlnoci, ano, na mě nezvykle brzo, na mě už ale padla únava a hrozná zima a kolem druhé se mi podařilo z víru křepčivého tance vytáhnout i muže a jeli jsme domů.
V den odletu mi bylo všelijak, nechtělo se mi do letadla. K letištní snídani jsem si objednala kakao (cola-cao je španělský národní produkt, kakao si můžete dát v každé kavárně a nikomu to nepřijde divné) a bylo to to nejlepší kakao co jsem kdy pila! Hned mi bylo líp. Prvních pár dní mi bylo pořád nedobře, až jsem si říkala, že je divné, že se nevolnosti z letadla nemůžu tak dlouho zbavit.
Pokračování příště :)
Žádné komentáře:
Okomentovat