čtvrtek 14. dubna 2016

Jak je to s tou prdelí (a je to naposledy, co je tohle slovo na blogu, slibuju)

Babeta má trochu ostré starty, tak aby nedošlo k mýlce.

Náš milovaný Babeťák samozřejmě není až tam, je jen v práci, která ho naplňuje a většinou baví, ve které je vážně dobrý a která nás všechny živí. Jen je časově náročná, ale to je každá dobrá práce.

Takže si nestěžuju, jen si občas postesknu. A taky hýřím pochopením, vlídným slovem útěchy a celkově jsem prostě vtělená tolerance, nosný pilíř ve vichřici, maják na rozbouřeném moři a mírová holubice na válečném poli. Nebo tak něco. 

Co je ale nejdůležitější, společné volné chvíle, obzvláště teď s malým Babetištěm, si umíme užít na plné babetí koule

OK, tohle má být baby blog, takže koule jsou tu taky naposled, slibuju.


Žádné komentáře:

Okomentovat