středa 7. června 2017

Slaměnky

Zásadní poznatek hned pro začátek: když v normálním tříčlenném provozu brblám, že všechno dělám sama, tak asi kecám. 

Protože v aktuálním dvoučlenném provozu opravdu všechno dělám sama a je to peklo. A je tu strašný bordel, triliarda zbytečných věcí, načatých činností, které byly přerušeny jinou naléhavější činností, aby i ta byla přerušena nejnaléhavější činností v tak rychlém sledu, že si na původní přerušenou činnost vzpomenu, až když se o ni zase přerazím. 

Až mě z toho chvílemi přechází humor. Nebo mě přechází, že už nám ten holčičí duet končí? Přece jen, náš slaměný program byl v základu pohodový a místy i kulturně-obohacující. 

Po intenzivní dubnové masáži baskického ega bylo potřeba potěšit i hanáckou polovinu ducha na Hanáckých slavnostech. Babetka sice zaspala samotné krojové juchání, ale na labutě už byla ready a vůbec se nebála. Poprvé taky byla na našem zámku a rovnou na pohádkové prohlídce. Od krále dostala perníček, Popelce pomohla přebírat čočku s hrachem a soucitně poplácala spící Růženku po koleni. Strašidelné sklepení jsme prošly svižným krokem až k třpytivé mořské panně, kde nám úlevné vydechnutí překazila vodnice. Se studenou vodou mi na Babet prosím stále nechoďte. 


Co se hudebního vzdělávání týká, doma nám aktuálně nejčastěji vyhrává Svěrák s Uhlířem, jejich staré Hodiny zpěvu (které naše mamka už v době kdy jsme je poslouchaly já s nejlepší tetou překřtila na Zpěvy blba veselého, ze kterých se ale dá stále sestavit plejáda perel, které si i dnes ráda z plna falešného hrdla zazpívám a přiblble se uculuju zatímco se Babetka pohupuje - stejně mimo rytmus jako já zpívám. Jsme prostě dvojka k zulíbání). Aby si Babetka nezvykala jen na jeden žánr, nechaly jsme se sousedem pozvat na punkový koncert pořádaný k jeho narozeninám. Naštěstí i odrostlí pankáči mají děti, takže se vedle pódia skvěl, plně vytížený, skákací hrad. Party podle babetího gusta! 


Žádné komentáře:

Okomentovat