První říkanky z mechu a.. jehličí :)
Brambora, ta za to může, ta to všechno začala.
U obligátního gesta při "neviděla, neslyšela" se Babeta vždycky tak rozchechtá, že tuhle říkanku už umí celá rodina. V barevném leporelu Kutálí se ze dvora máme jak ji (i když neustálým přeříkáváním už u nás zdomácněly všelijaké zkomolené verze) tak spoustu jiných, a menším písmem v závorce i s nápovědou, co k říkance dělat příslušnou končetinou.
Mít moře na dvoře máme coby tip od Erwína, a i když se u něj netancuje, tak nás baví moc. Pološpanělka díky ní získává tucha, jak to chodí na moři a jak paří námořníci.
Nesmí chybět ani legendární Mraveneček v mini mimi provedení. I když legendární je hlavně pro mě, Babeťákovi tahle verze s obrázkovým čtením dává zabrat.
Život v lese nás vrací do našich luhů a hájů. Milé říkanky představují lesní kulturu v realistickém světle, neopomíjí myslivce a připomínají i ochranu přírody.
Povídání V krátkých řádkách o zvířátkách je osvěžujícně originální a oceňuji, na dětskou literaturu, širší slovní zásobu (takového gaviála jsem si musela i vygooglit).
Ve sbírce se nám vyjímá i jedno parádní retro, Šla kočička k muzice četla moje maminka mně. Ulítlé říkanky často nemají hlavu ani patu, ani ruku, ani nohu..
"Spadlo ti to. Asi vítr."
Žádné komentáře:
Okomentovat